Mánes Antonín

(1784–1843)

* 3.11. 1784 Praha – † 23.7. 1843 Praha

Syn mlynářského tovaryše a starší bratr malíře Václava Mánesa. V letech 1806–1817 navštěvoval krajinářskou školu Karla Postla na pražské Akademii a krajinomalbě zůstal věrný celý život.

Měl spoustu soukromých žáků ze šlechtických kruhů a často je i s celou svou rodinou doprovázel na jejich letní venkovská sídla. Malířská tvorba Antonína Mánesa vyšla ještě z klasicistního názoru ideálně komponované krajiny, avšak záhy pod vlivem německých romantiků, jejichž práce mohl již v té době v Praze poznat, se námětově i výrazově proměnila.

Blízký mu byl literárně orientovaný máchovský romantismus, který našel odezvu v mnoha jeho krajinách. Jiným impulsem pro jeho dílo byla holandská krajinomalba 17. století, jež ho motivovala k zájmu o realistický pohled na zobrazenou skutečnost.

V letech 1836–1843 působil jako profesor krajinářské školy na Akademii v Praze a odchoval zde celou řadu žáků. Nejvíce jeho umělecký příklad zapůsobil ve vlastní rodině, synové Josef a Quido i dcera Amálie čerpali z jeho díla nejen ve svých záběrech přírody.