Cesta bukovým hájem

Assenbaum Fanny (1848–1904)

Olej na plátně

70 x 50 cm

Signováno vpravo dole

Fanny Assenbaumová patřila vedle Marie Kirschnerové, Charlotty Weyrother-Mohr Piepenhagenové a Zdenky Braunerové k nejvýznamnějším českým umělkyním působících aktivně v druhé polovině 19. století. Narozdíl od předchozích dob se jim dostalo možnosti velice kvalitního akademického vzdělání, které se v jejich vlastní tvorbě také výrazně projevilo. Fanny Assenbaumovou zásadním způsobem ovlivnila především orientace na akademii v Mnichově. Umělkyně sice krátkou dobu studovala na stagnující krajinářské speciálce pražské akademie vedené stárnoucím Maxem Haushoferem. Je ale zjevné, že na ní pražská výuka nezanechala velký vliv. Vzdělání si rozšířila v Mnichově, kam se asi vydala na doporučení Maxe Haushofera, který se také v závěru života odstěhoval do rodného Bavorska. Mnichovskou krajinomalbu formovali především Eduard Schleich st. a Adolf Lier. S ohledem na její známou tvorbu je pravděpodobné, že na Assenbaumovou měl velký vliv především Adolf Lier, který již v 60. letech přišel ve Francii do styku s umělci Barbizonské školy a přinesl do Mnichova principy moderního realismu. Assenbaumová se na výtvarné scéně etablovala v polovině 70. let, kdy až do své předčasné smrti v roce 1901 (dožila se pouhých 53 let) pravidelně obesílala pražské výroční výstavy Krasoumné jednoty. S ohledem na mnichovské působení později česká uměnověda nabyla dojmu, že šlo o německou umělkyni. Přestože se jednoznačně nepodařilo ztotožnit nabízený obraz s některým v Praze vystaveným dílem, je s ohledem na velikost formátu velmi pravděpodobné, že Cesta bukovým hájem v Praze představena byla. Je možné, že se jedná o jeden ze tří obrazů (Cesta do lesa, č. k. 190, Cestou z lesa č. k. 197, V lese č. k. 203) představené v Praze v roce 1890. Umělkyně zvolila jako námět cestu na kraji bukového lesa (v českém prostředí oblíbený námět například v tvorbě Otakara Lebedy) zcela záměrně. Světlá kůra stromoví jí umožnila zdůraznit světelné kvality scenérie při západu slunce. Volba bočního světla s nezobrazeným sluncem představuje moderní krajinářský přístup rozvíjený právě v kontextu realismu Barbizonské školy a všech obdivovatelů těchto modernistů.

Cena telefonicky nebo emailem

Menu