Ženíšek František (1849-1916)

Ženíšek František (1849-1916)

* 25. 5. 1849 Praha – † 15. 11. 1916 Praha

Syn zámožné pražské kupecké rodiny, na přání rodičů absolvoval reálku a zároveň se soukromě učil základům malířství u Karla Javůrka.

Studoval nejprve u Eduarda Engertha: v letech 1863-1865 na Akademii v Praze a v období 1865-1866 ve Vídni.

Na pražskou Akademii se vrátil, aby v letech 1866-1874 pokračoval ve srudiu u Josefa Matyáše Trenkwalda a Jana Sweertse.

Roku 1875 odešel přes Vídeň do Belgie, kde s Bohumírem Roubalíkem maloval podle Sweertsových návrhů nástěnné obrazy v sále městské radnice v Courtray a kde ho ovlivnila historická malba belgické školy.

V letech 1875-1877 s Josefem Tulkou a s Maxem Pirnerem prováděl podle Trenkwaldových skic kartony pro okna Votivního kostela ve Vídni.

Roku 1877 měl v Praze společný ateliér s Antonínem Chittussim.

V roce 1878 navštívil Paříž a rok poté s Mikolášem Alšem Itálii.

Po návratu začala práce na soutěžních návrzích pro Národní divadlo a na jejich realizaci.

V roce 1884 pobýval - společně s Josefem Šebestiánem Daubkem v Holandsku, v letech 1885-1896 byl členem profesorského sboru pražské Uměleckoprůmyslové školy (s Jakubem Schikanederem jako asistentem) a v letech 1896-1915 pražské Akademie.

Ženíšek odchoval celou řadu žáků, také svého syna Františka. Vynikl jako portrétista, kreslíř a malíř historických a alegorických výjevů a při výzdobě Národního divadla v Praze jako představitel monumentální malby.

zenisek-frantisek-signature

 

Publikováno: České malířství 19. století - Naděžda Blažíčková-Horová