Ruben Christian

(1805–1875)

* 30. 11. 1805  Trevír – † 8. 7. 1875 Inzersdorf u Vídně

Po studiu na trevírském gymnáziu, kde byl jeho otec profesorem kreslení, odešel roku 1823 jako žák Petra Cornelia na Akademii do Dusseldorfu a v roce 1825 do Mnichova, kde ho významně inspirovalo dílo Wilhelma Kaulbacha.

V Mnichově setrval až do roku 1840 a dostalo se mu zde významných monumentálních zakázek.

V letech 1840-1841 podnikl cestu do Říma a v roce 1841 byl povolán z iniciativy Františka Thun-Hohensreina a výboru SVPU na místo ředirele pražské Akademie.

Roku 1842 zde uskutečnil zásadní reorganizaci výuky zavedením třístupňového systému. V elementární škole se studenti učili kreslit podle předloh a sádrových odlitků, ve vyšším ročníku podle živého modelu a výuka vrcholila v ateliéru figurální malby, kde se již vyžadovala kompoziční invence a historický realismus, tj. pečlivé studium historické látky i historických reálií.

Ruben postavil do čela ateliéru krajinomalby svého švagra Maximiliána Haushofera, který v následujících letech odchoval na Akademii celou řadu vynikajících českých krajinářů.

Dějiny umění tu krátce, v letech 1846-1847, vyučoval Anton Springer, první interpret Rubenova programního obrazu Kolumbus.

Ruben se také snažil v duchu corneliovských ideálů malířského bratrstva vytvořit na škole tvůrčí komunity a spojit síly svých nejnadanějších žáků ke společným úkolům ilustrátorským (Rukopisy, národní písně) i monumentálním (malby v Královském letohrádku).

Roku 1852 byl povolán do Vídně, aby i zde reorganizoval malířskou Akademii, nejdříve jako profesor a poté ředitel zde působil až do roku 1872.

Jeho malířské dílo není příliš obsáhlé ani nevyniká nad dobový průměr v oblasti historické malby středoevropského typu, hlavní Rubenův přínos je třeba vidět v koncepční a pedagogické práci na Akademiích v Praze a ve Vídni.