Navrátil Josef Matěj

(1798–1865)

* 17.2. 1798  Slaný –  † 21.4. 1865  Praha

U svého otce se vyučil malířem pokojů a v letech 1819–1823 studoval u Josefa Berglera na pražské Akademii.

Německo a švýcarské Alpy procestoval poprvé roku 1843 a mezi léty 1851–1858 ještě několikrát. V té době byl i v Belgii, Francii, Itálii a Rakousku.

Přátelství a podobné názory na řemeslo i umění jej pojily s Piepenhagenem; také Navrátila živila dílna – malířsko-dekoratérská.

V roce 1861 záchvat mrtvice ukončil jeho uměleckou tvorbu, zpola ochrnul a poslední roky života fyzicky i finančně živořil.

U současníků byl Navrátil ceněn jako malíř nástěnných dekorací (Pražský hrad, Liběchov, Jirny, Klenová, Zákupy, Ploskovice a další), rozsáhlou část jeho tvorby však představují volné obrazy: zátiší složená z lahůdek a ovoce, figurální motivy, kterými glosoval události všedního dne, ale především krajiny. Navrátil se ztotožnil s bezstarostnou a hravou odlehčeností druhého rokoka a poklidnou atmosférou měšťanského biedermeieru. Kladl důraz na barevnou stránku obrazu, méně na jeho obsahovou náplň.

Vyšel z koloristické tradice 18. století jak ji u nás představoval Norbert Grund: ze spojení benátských, holandských a watteauovských vzorů. Jsou-li jeho krajiny romanticko-rokokové, v žánrech a zátiších se stal jedním z předchůdců realistické malby. Silně zapůsobil na další malířskou generaci, například na Adolfa Kosárka.