Lhota Antonín (1812-1905)

Lhota Antonín (1812-1905)

* 2. 1. 1812  Kutná Hora – † 9. 9. 1905  Volyně na Šumavě

Syn mlynáře, studoval v letech 1828–1837 na pražské Akademii u Josefa Berglera, Františka Waldherra a Františka Tkadlíka.

Roku 1837 se vydal na zkušenou do Vídně, kde se stal žákem Josefa Führicha na tamní Akademii.

Ve čtyřicátých letech hodně cestoval, navštívil Mnichov a na delší čas Itálii, Benátky a Řím, kde se naučil technice monumentální nástěnné malby.

V roce 1847, za Rubenova vedení školy, se stal korektorem a pomocným učitelem pražské Akademie, a když v roce 1853, v době Bachova absolutismu, musel učitelské místo opustit, podnikl další studijní cesty po Itálii a Německu.

Roku 1867 se na Akademii vrátil a působil zde ve funkci profesora plných dvacet let, až do roku 1887. Odchoval mnoho žáků, mezi nimi i svého syna Emila, autora sgrafit na volyňské radnici.

V letech 1880–1881 byl zvolen prvním rektorem Akademie, tento úřad vykonával i v letech 1883-1884 a 1885–1886.

Od roku 1887 až do vysokého věku třiadevadesáti let žil na odpočinku ve Volyni. Maloval podobizny a náboženské náměty, především se však věnoval historické malbě. Na motivy z českých dějin vytvářel vedle obrazů i nástěnné malby a ilustrace, povětšinou v intencích nazarenismem ovlivněného romantismu, který byl v druhé polovině století pokládán už za určitý anachronismus.

lhota-antonin-signature

 

Publikováno: České malířství 19. století - Naděžda Blažíčková-Horová