Březina Václav (1862-1906)

Březina Václav (1862-1906)

* 1862 – † 1906

Rodák z Pátku nad Ohří, studoval u Mařáka v letech 1887-1892, v polovině 90. let cestoval po Slovensku, následně spolupracoval se svým profesorem na vnitřní obrazové výzdobě nově budovaného Národního muzea v Praze.

V letech 1899-1902 žil v Náchodě, se zájmem maloval motivy lesů a lučin, zvláště pak z Ratibořic a Babiččina údolí.

Po r. 1902 působil v Mladé Boleslavi, kde si otevřel krajinářskou školu. Zde také vznikly jeho obrazy „Hrad v Mladé Boleslavi navečer", „Hrad Temp" (oleje na dřevě, vystavené r. 1938 na výstavě „Český Ráj" v Obecním domě v Praze).

Na výstavě prací žáků Julia Mařáka v létě r. 1934 v Hradci Králové byly vystaveny jeho čtyři krajiny z Náchodská.

V závěru života často dlel v Jindřichově Hradci u pátera Merta. Od romantizujících mařákovských lesních interiérů, které bravurně zvládal i v obřích uhlokresbách podle vzoru učitele, přešel kolem r. 1895 k ryze realistickému malování, místy šťavnatějšímu koloritu zčásti typu Juliena Dupré, nezřídka typu Slavíčkova (načervenalé podzimy).

Po r. 1900 pěstoval občas i techniku větší impresivní skvrny ve vysoké pastě, a některými předsmrtnými skicami dosáhl až k pomezí expresionismu („Můstek u Lásenice"). Březinovo zajímavé dílo, kde shledáme toké obrazy symbolistického ladění a práce cyklické, čeká dosud na zevrubné zpracování. Pozoruhodný byl i posmrtný osud umělcův - jeho ostatky spočinuly v hrobě Julia Mařáka, jehož byl nejvěrnějším žákem.

brezina_vaclav_signature