Purkyně Karel

(1834–1868)

* 11. 3. 1834  Vratislav – † 5. 4. 1868 Praha

Syn českého fyziologa a přírodovědce Jana Evangelisty Purkyně vstoupil k Rubenovi na pražskou Akademii v roce 1851, ale už příští rok ji opustil.

Roku 1853 odjel přes Drážďany, Lipsko a Norimbek do Mnichova, kde v letech 1854-1855 navštěvoval soukromou školu Johanna Baprista Berdellého.

V letech 1856-1857 studoval v Paříži u Thomase Couturea, v roce 1861 ve Vídni u Carla Rahla.

Roku 1862 krátce navštívil Karlsruhe a na půl roku opět Mnichov.

V období 1862-1868 sledoval jako výtvarný kritik nepřetržitě v časopisech Květy, Politik a v Národních listech pražský výtvarný život, poslední příspěvek vyšel v Hálkových Květech těsně před malířovou smrtí.

Roku 1863 se podílel na ustavení Umělecké besedy, rok nato organizoval shakespearovské slavnosti v Praze.

V roce 1867 pořádal výstavy Vesny v Kutné Hoře, do nichž zařazoval i díla Karla Skréty a Petra Brandla. V posledních letech ilustroval.

Roku 1868 vyšel Cervartesův Don Quijote, ilustrace ke Goethovu Wilhelmu Meisterovi zůstaly nedokončeny. Purkyně zemřel předčasně ve věku čtyřiceti čtyř let.

Jeho monumentální realismus čerpal ze znalosti umění starých misrrů a z usilovného studia skutečnosti. Jeho podobizny, zátiší, krajiny, historické a figurální motivy tvoří jeden z vrcholů českého umění.

keyboard_arrow_up