Mánes Quido

(1828–1880)

* 17.7. 1828 Praha – † 5.8. 1880 Praha

Od nejranějšího mládí se učil kreslit u svého otce Antonína Mánesa a strýce Václava Mánesových.

Roku 1838, už jako desetiletý, přišel na pražskou Akademii a setrval zde do roku 1851. Jeho učiteli byli František Tkadlík a Christian Ruben.

V padesátých letech navštěvoval rodinu Veithovu v Liběchově, 1865-1870 pobýval pravidelně vždy o letních měsících u Kotzů z Dobrše v Chodovem Újezdě na Domažlicku a u rodiny Wallisů v Kolešovicích.

V letech 1870-1871 podnikl ještě pozdní studijní cestu k Benjaminu Vautierovi do Diisseldorfu. Maloval podobizny a krajiny, jeho láskou byla zvířata (zvláště koně), která zachycoval bez ustání a s velkou virtuositou, také ilustroval (1858 Babičku Boženy Němcové pro Bellmannovy Erinnerungen, 1865 český překlad Cervantesova Dona Quijota a 1869 Goethova Herrmanna a Dorotky).

Vynikl jako malíř žánrů, úsměvných výjevů plných pohody a bezstarostnosti z všedního i svátečního dne ve městě i na venkově, dobře odpozorovaných výseků skutečného života, ve kterých uplatňoval smysl pro barvu a zájem o detail.

Menu