Horská krajina s peřejemi

Chwala Adolf (1836–1900)

Olej na dřevě

55 x 45 cm

Signováno vpravo dole

Chwalova oválná kompozice řeší jedno ze základních krajinářských témat, které se v umění poprvé výrazněji objevilo v souvislosti s teoretickým podchycením heroické komponované krajiny. Podobně abstrahované vodopády a potoky byly metaforou dramaticky dravé nespoutané krajiny. Ztvárnění je postřehnutelné například v tvorbě Josepha Antona Kocha. Ve druhé třetině 19. století došlo k osvobozování tohoto námětu v souvislosti s rehabilitací krajinomalby jako samostatného žánru. Ve střední Evropě se staly podobné horské scenérie populární zvláště s tvorbou žitavského rodáka Alberta Zimmermanna. Scéna s diagonálně namalovaným horským potokem zurčícím kamenitým svahem na pozadí strmých Alp se stala jedním z divácky nejoblíbenějších a nejžádanějších námětů. V českém prostředí jsou podobné scény známe například z tvorby Adolfa Kosárka, Augusta Piepenhagena, Bedřicha Havránka, Hugo Ullika, Aloise Kirniga nebo Aloise Bubáka. U umělců bylo zase řešení oblíbené z formálního hlediska. Po malíři vyžadovalo perfektní zvládnutí diagonální kompozice a vystihnutí dramatické scény. Pro zvýšení celkového efektu si Adolf Chwala vypomohl formátem a třemi zlomenými stromy v druhém plánu. Ty zde mohou mít symboliku marnosti lidského snažení vůči velikosti přírody. Odborná expertiza: kurátorka výstavy Adolfa Chwaly PhDr. Šárka Leubnerová

Telefonicky nebo emailem

Menu