Wachsmann Bedřich (1820-1897)

Wachsmann Bedřich (1820-1897)

Vystudoval nižší gymnázium a reálku v Litoměřicích. V roce 1840 odešel na malířskou akademii do Lipska, později do Drážďan a do Prahy. Vedle studia se živil litografickými pracemi, v Praze také prováděl portrétování na kámen a tvořil miniatury. Roku 1848 se přemístil do Innsbrucku, kde rok a půl maloval krajiny. Jeho dalším působištěm byl Mnichov, kde se proslavil tak, že místní umělecká beseda pět let po sobě kupovala jeho obrazy. Byl vyhledávaný i jako učitel a dosáhl úspěchu i na výstavách v Salcburku, Linci, Vídni a Praze. Uskutečnil také cesty do Tyrolska a severní Itálie. Na podzim 1854 se vrátil do Prahy. Maloval akvarely i olejomalby, kreslil ornamenty a návrhy na pomníky.

Byl oblíbený u české šlechty, především u Schwarzenbergů a Schönbornů, což mu umožnilo realizovat některé ze zmíněných zakázek. Od papeže Lva XIII. dostal za jednu z prací čestný kříž „Pro ecclesia et pontifice”. Jako člen delegace pražské obchodní komory se účastnil pařížské průmyslové výstavy. Byl i členem Umělecké besedy. Ačkoliv byl německého původu, byl pro své politické názory (podpora státoprávnich snah Českého království) i účast na kulturním životě považován současníky za českého umělce a vlastence. Zemřel náhle ve spánku, uprostřed práce na návrhu nábytku pro zámek v Přerově. Jeho velkou sbírku více než 600 uměleckých předmětů a starožitností zdědilo Františkovo muzeum.