Mánes Josef (1820-1871)

Mánes Josef (1820-1871)

* 12. 5. 1820 Praha – † 9.12. 1871 Praha


Syn Antonína Mánesa, u kterého se sourozenci Quidem a Amálií získal první malířské školení. Na pražskou Akademii vstoupil v roce 1835, kdy byl ředitelem jeho strýc Václav Mánes. O rok později se vedení školy ujal František Tkadlík, u kterého Mánes studoval historickou malbu až do roku 1840; pokračoval u nového ředitele, mnichovského malíře Christiana Rubena.

V roce 1842 uskutečnil cestu do Solné Komory. Pro umělecké neshody s Rubenem Mánes rok po otcově smrti (1843) Akademii opustil a do roku 1846 pobýval v Mnichově, kde pod vlivem prací Schnorra von Carolsfeld, Genelliho a Cornelia vznikla zásadní díla jeho raného období.

Roku 1846 navštívil Polsko a Slezsko. Aktivně se účastnil revolučního roku 1848, na Kroměřížském sněmu v roce 1849 kreslil portéty významných českých politiků. Od téhož roku pobýval často na zámku Čechy pod Kosířem na Hané u Sylva-Taroucců.

Vedle řady dekoračních prací pro své hostitele vytvořil soubor drobných žánrů ve stylu druhého rokoka. V padesátých letech kreslil studie krojů, ilustroval lidové písně i prózu a vrcholem jeho úsilí mělo být vydání ilustrovaného Rukopisu královédvorského.

V roce 1853 se podíval do Drážďan a Lipska; když roku 1864 navštívil Prahu Peter Cornelius, Mánes jej doprovázel zpět do Mnichova.

V roce 1863 se podílel na založení Umělecké besedy a po tři roky stál v čele jejího výtvarného odboru.

V šedesátých letech pracoval na oficiálních zakázkách, jako byly spolkové prapory, v letech 1865-1866 kalendářní deska orloje pro Staroměstskou radnici či umělecké návrhy pro nové pražské kostely. V těchto pracích vytvořil národní monumentální typ, který byl obdivován a napodobován následujícími generacemi.

Od roku 1866 se začaly u Mánesa projevovat příznaky těžké duševní choroby. Ještě roku 1867 se vydal na šestitýdenní pouť do Ruska a v roce 1869 navštívil Mezinárodní uměleckou výstavu v Mnichově.

Roku 1870 se konečně vydal na svou vysněnou cestu do Itálie. Cestoval přes Benátky a Florencii do Říma, odkud jej těžce nemocného přivezla sestra Amálie zpět do Prahy.

V portrétech a dívčích postavách vytvořil lyrický „mánesovský typ", v krajinách rozvinul ideje romantismu až na hranice osobitě viděného realismu a v drobných žánrech v barevnosti i uměleckém podání vytvořil nejlepší díla české malby 19. století.

manes-josef-signature

 

Publikováno: České malířství 19. století - Naděžda Blažíčková-Horová