Knüpfer Beneš (1844-1910)

Knüpfer Beneš (1844-1910)

* 12. 4. 1844 Frýdštejn – † 18. 11. 1910 Na cestě do Acony

Knüpferův otec byl nejprve polesným na sychrovském panství Rohanů, později správcem jejich paláce na Malé Straně, ve volném čase se jako diletant věnoval malování. Knüpfer od mládí projevoval malířské nadání a přivydělával si malbou vývěsních štítů obchodů.

V letech 1865–1868 navštěvoval pražskou Akademii jako mimořádný žák Antonína Lhoty, v období 1868-1870 jako žák Josefa Matyáše Trenkwalda.

V letech 1870–1878 studoval na Akademii v Mnichově u Alexandra Raaba, Alexandra Wagnera a Karla Theodora von Piloty. Ke konci studia se podílel na výzdobě mnichovské radnice, kterou v letech 1875–1879 vedl Piloty.

Na přelomu let 1878–1879 projížděl Knüpfer západní Evropou, roku 1879 obdržel dvouleté římské stipendium vídeňského ministerstva kultu a vyučování, které si v roce 1881 prodloužil a zůstal v Římě natrvalo.

S Prahou nepřestal udržovat spojení a roku 1891 a opět 1897 v ní krátce pobýval.

V roce 1898 a znovu 1903 navštívil Krym, roku 1909 přijel do Prahy a zorganizoval výstavu svých prací ve dvoraně Domu umělců, týž rok podnikl cestu na jih, přes Sicílii do Tuniska v severní Africe.

Roku 1910 opět přijel do Prahy, aby zde uspořádal další výstavu, tentokrát v Topičově salónu na Národní třídě.

Pod vlivem jejího neúspěchu při cestě lodí z Rjeky do Ancony spáchal sebevraždu skokem do moře. Knüpfer se specializoval na krajiny oživené postavami rybářů, mnichů, amorků, ale především na maríny. Jeho tvorba se ocitla v kruhu blízkých tematických obměn: najády, tritoni, sirény v mořském vlnobití a mezi pobřežními útesy v neustálé kombinaci realistických záběrů a snění. V obrazech přímořské krajiny s postavami bájných mořských bytostí malovaných pod vlivem Arnolda Bócklina našel svůj nejosobitější projev.