Kaván František (1866-1941)

Kaván František (1866-1941)

* 10.6. 1866 - 25.1. 1941

Pocházel z Krkonoš a dostalo se mu mnoha životních zkušeností z drsné i krásné horské přírody. Je obdivuhodné, že již obrázky z doby před vstupem do Mařákovy speciálky udiví svou věrohodností a citovým obsahem.

Mařák samozřejmě vytušil výjimečný talent a přijal jej bez zkoušky. Student se stal brzy vůdčí osobností a vystavoval dokonce již na Jubilejní výstavě r. 1891 („Na vrcholu Kotle v Krkonoších"). Pro své vlohy, píli a svědomitost si získal přízeň svého učitele a také školní podpory (Hlávkovo stipendium nevyužil r. 1893 pro cestu do ciziny, ale jel opět studovat domů na hory).

Chittussiho vliv se prolnul s Mařákovým do osobité syntézy, kde nacházíme ovšem obrazy a kresby vždy osobitě odstíněné, výjimečné zvláště na sklonku století a krátce po r. 1900. Období dekadence a symbolismu Kaván naplnil nejen výtvarně, ale též řadou básní, jimiž vstoupil i do řad literátů - styky pěstoval zejména s Karáskem, Hlaváčkem, Opolským a Kosterkou.

Za obraz „Podmrak", motiv od rodné chalupy, malovaný o prázdninách 1894, získal na Světové výstavě v Paříži r. 1900 diplom a zlatou medaili. Jako člen Mánesa obesílal jeho první výstavy, pravidelně vystavoval v Rudolfinu na výročních výstavách Krasoumné jednoty, ale po roce 1905 se uzavírá stále více do svého tolstojovského venkovanství, stranou všeho dění básní o přírodě a s ní, hledav soustavně, řečeno se Seifertem, všecky krásy světa.

Z mnoha štací umělce věčně hledajícího svou krajinu, nutno zmínit okolí Jičína, kam se vracel vícekráte, Třeboňsko, Podorlicko, Maloskalsko a především pak Českomoravskou Vysočinu.

Tamějších zim se nemohl nabažit, a tak do dějin českého krajinářství natrvalo vstoupil svými „vítanovskými sněhy", jichž si koneckonců on, sebekritik, cenil nejvíce - kromě drobných „železnických nálad", tj. obrázků z let 1900-1904. Kavánova popularita 30. let, po druhém sňatku s vdovou po malíři Šírovi z Pardubic, přinesla vlnu falzifikátorské činnosti, jež vlastně dosud neustala a zastiňuje tak poněkud zářivou hvězdu „největšího krajináře, co jsme kdy měli" (Engelmüller).

Nejpočetnější soubory Kavánových prací vlastní Národní galerie v Praze (přes 50 děl) a Krkonošské muzeum v Jilemnici (přes 90 obrazů a kreseb).

kavan-frantisek-signature

 

Publikováno: Michael Zachař - Mařákova škola

  •  « 
  •   
  •  1 
  •  2 
  •  3 
  •  4 
  •  5 
  •  6 
  •   
  •  » 
Strana 1 z 6