Kandler Vilém (1816 - 1896)

Kandler Vilém (1816 - 1896)

První seznámení s malířstvím Vilémovi poskytl jeho otec Michal, venkovský malíř (+1837) a později učitel kreslířské školy v Žatci.
Vilém vstoupil v roce 1830 na malířskou akademii v Praze k prof. Waldherrovi. Těžkou finanční situaci nejprve řešil jako kreslič vzorků v továrně, ale s podporou mecenášů se této práce zbavil a mohl věnovat malbě. V té době namaloval obraz Kázání sv. Prokopa pro kostel v Kozlech. Dále ilustroval "Panorama des Universums" a s krajinářem Würbsem pro pražské nakladatelství kreslil náboženské obrázky a pohledy na Prahu a j.
S malířem Lhotou kopírovali obrazy na hradě Karlštejně a s ním také realizoval Führichovu křížovou cestu na Petříně (spolu s mnichovskými malíři J. B. Müllerovem a J. Holzmaierem). Dále to byly opět podle Führicha realizace fresek v kapli archanděla Rafaela v ústavu slepců na Klárově.
Velkou zakázkou byla výzdoba zámku v Zákupech. Císařovna Marie Anna si oblíbila tohoto umělce natolik, že na jeho výstavě v r. 1850 v Praze zakoupila několik rozměrných pláten (Poslední mistr Templářů, Odsouzení Jakuba z Moay a Papež Řehoř IX. káže římskému lidu). Obrazy dosud visí v rohovém salonku zámku. Podle návrhu J. Kandlera zhotovil pražský malíř porcelánu a skla Jan Qust malovaná okna, z nichž bohužel byla realizována jen dvě s postavami světců Ludmily a Václava.
Od konce 50-tých let 19. století se Kandler věnoval téměř výhradně malbě oltářních obrazů, kterých namaloval několik desítek.