Haas Leo (1901 - 1983)

Haas Leo (1901 - 1983)

Grafik, kreslíř, ilustrátor a malíř, v letech 1919–1921 studoval na akademii v Karlsruhe, v letech 1921–1923 pokračoval ve studiích v Berlíně. Po krátkém intermezzu vyplněném cestou do Paříže a na jih Francie působil v letech 1924–1926 ve Vídni, kde se živil zejména tvorbou ilustrací a karikatur pro tisk.  V roce 1926 si otevřel vlastní ateliér v rodné Opavě. Kromě grafické produkce se v této době věnoval také práci pro divadlo – zejména scénickým návrhům (v té době ve svých kresbách rovněž zachytil řadu herců – například Alberta Heineho).  V roce 1938 přesídlil do nedaleké Ostravy, zde však nesetrval dlouho, neboť byl jako ostatní ostravští židovští muži deportován do pracovního tábora v Nisku nad Sanem. Již v této Haasově internaci vznikají první kresby dokumentující rasovou perzekuci Židů (pohled na barákový tábor, portréty spoluvězňů).  V roce 1940 se nakrátko vrací do Ostravy, ale 30. 9. 1942 je opět deportován, tentokrát se svojí ženou Ernou, do terezínského ghetta. Zde je zaměstnán spolu s dalšími umělci, mezi nimiž je i jemu výtvarným názorem velice blízký fenomenální kreslíř Fritz Taussig (Bedřich Fritta), v tzv. technické kreslírně.  Stejně jako Bedřich Fritta, Otto Ungar či Norbert Troller se i Leo Haas ve svém volném čase neúnavně věnuje dokumentaci reality, jež je v ostrém protikladu  k propagandistickému obrazu ghetta, který se snaží vytvářet nacisté. Po odhalení této aktivity terezínských umělců, jež se později stala známou pod názvem „aféra terezínských malířů“ a kterou nacisté označili za „propagandu hrůzy“ (Greuelpropagande), byli všichni aktéři i s rodinnými příslušníky včetně malých dětí zatčeni a přemístěni do terezínské Malé pevnosti – nechvalně proslulé věznice Gestapa.  Odsud byl Haas spolu s dalšími deportován do Osvětimi, kde byl zařazen jako písař a kreslíř (jako několik dalších kreslil pro Mengeleho). V listopadu 1944 byl deportován dále do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde byl vybrán do padělatelského komanda.  V únoru 1945 se dostal do Mauthausenu a odsud dále do Ebensee, kde jej nakonec zastihlo osvobození. Po válce vytvořil mimo jiné několik litografických cyklů, v nichž zpracoval své otřesné zážitky z táborů.  V roce 1955 přijal pozvání do tehdejšího východního Berlína, kde pak působil jako profesor na tamní Akademii výtvarných umění. V roce 1981 (necelé dva roky před smrtí) mu byla v jeho rodném městě Opavě uspořádána velká retrospektiva. Zdroj Židovská obec Brno