Csordák Ludvík (1864-1937)

Csordák Ludvík (1864-1937)

* 1871 – † 1962

Ze Slovenska přišel studovat k Mařákovi r. 1889 a setrval až do r. 1895. S profesorem jej spojovala záliba v lesních interiérech, v parkových prospektech, břízách a borovicích, rovněž si oblíbil kresbu a zejména uhly se mu dosti dařily.

Mezi význačná díla patří „Opuštěný mlýn" (Jubilejní výstava 1891), „Slunce v lese" (1894) ve Slovenské národní galerii v Bratislavě nebo „Západ slunce" (1922, vystaveno na 52. výstavě J. U. V. v Praze).

Csordák nezakotvil v Čechách, vrátil se zpět na Slovensko a byl ještě ovlivněn barbizonskými uherskými malíři, zvláště Mednyanským. Také proto se jeho oleje po r. 1900 stávají šťavnatějšími a širokým štětcem v nejednou podmanivém koloritu dokáží vystihnout náladu volné krajiny či intimního zákoutí.

Kolem roku 1910 přechází důsledně na pole impresionismu, nešetří pestrostí barev a z jeho děl se stávají až jakési barevné férie, někdy dosti kvalitní, většinou odpovídající dobovému standardu, ale někdy také už poněkud manýristické.

Největší kolekci vlastní Východoslovenská galerie v Košicích, a to i po veliké ztrátě při požáru v polovině 80. let. Dobře je zastoupen v SNG v Bratislavě, několik děl vlastní i Národní galerie v Praze.