Číla Otakar (1894-1977)

Číla Otakar (1894-1977)

* 1894  Nová Paka – † 28. 3. 1977

Narodil se v Nové Pace roku 1894 a navázal na tradiční řemeslo svých předků. Vystudoval Akademii výtvarného umění, po jejím absolutoriu získal stipendium albánské vlády. Zde portrétoval prezidenta Ahmeda Zogu a mnoho dalších politiků, rovněž se podílel na výzdobě albánského parlamentu.

Po návratu se věnoval zejména portrétní tvorbě, ale maloval i působivé podmračené krajinky s rybníky a bažinami. Měl před sebou kariéru salonního, dobře placeného malíře. Malíř Číla však žil dvojím životem. Už jako legionář patřil do skupiny, která zastávala neústupný postoj k sovětským bolševikům. Sám pomáhal bělogvardějskému politikovi Kolčakovi, dokonce je autorem tzv. "kolčakovských" bankovek. Své malířské umění rozvinul na dlouhé cestě domů. Exotika Číny, Malajsie a Indie ho inspirovala k překrásným barevným obrazům.

Za první masarykovské republiky se neustále politicky angažoval. Po mnichovské zradě a okupaci se aktivně zapojil do odboje. Na práci v odboji si vydělával hlavně malováním a prodejem mysliveckých motivů. Po skončení světové války ani nestihl svléknout uniformu a už se zapojil do boje proti komunistické rozpínavosti. Po únorovém puči pokračoval s ještě větší intenzitou. Noví mocipáni se s ním nemazlili a odsoudili tohoto umělce na dvacet let těžkého žaláře. A právě ve vězení naplno rozvinul své portrétní schopnosti. Portrétoval své spoluvězně, obrázky se tajně vynášely jejich příbuzným, a díky tomu byly zdokumentovány tváře politických vězňů komunistického režimu. Malíř Otakar Číla zemřel 28. března 1977 jako hrdina I., II. a III. odboje.

Na cenách jeho obrazů se odráží skutečnost, že čtyřicet let nemohl vystavovat ani se o něm nezmiňují encyklopedie či výtvarné publikace. Obdobný obraz, na jaký se ptáte, se nedávno na pražské aukci prodal za 16 500 korun. Je s podivem, že umělecky hodnotné figurální či krajinářské motivy z exotických zemí jsou ve stínu jeho komerčně laděných loveckých obrazů.