Krajina jako na dlani

3723

Už jsme si zvykli, že výstavy, které organizuje Sbírka Patrika Šimona mají nejen zajímavý umělecký materiál, ale také mnohdy maximalistický koncept často i proto, že jsou výsledkem kreativity svého tvůrce. Pro Patrika Šimona je sbírání umění tvůrčí činností. Každou výstavu doprovází nikoli katalog, ale přímo ohromná publikace. V případě projektu, jež nese název Nekonečné perspektivy. Krajina a veduty 19. století ze sbírky Patrika Šimona se jedná vskutku o grandiózní knihu, která by neměla chybět v žádné knihovně milovníka umění.

Nekonečné perspektivy. Krajina a veduty 19. století ze sbírky Patrika Šimona

Publikaci, která při otevření měří úctyhodných šedesát centimetrů a umožňuje tak nerušené vnímání detailů i celku jednotlivých obrazů a kreseb, lze pořídit prostřednictvím Galerie Marold za jedinečnou cenu 1 200 korun nebo v knihkupectví Fišer v Kaprově ulici v Praze. Zhruba za měsíc bude kniha k dispozici i v celorepublikové distribuci. Obsahuje téměř čtyři sta obrázků a jejím hlavním tématem se stává pojetí krajiny a veduty v jejích vývojových zákonitostech. Je to vlastně taková velká učebnice krajiny, ve které nalezneme vzorníky, jakési fabriken, z jejichž fundamentu vznikala komponovaná krajina, až po definitivní díla, jež kreslíři vytvářeli přímo v terénu přírody. Kniha názorně ukazuje rozdíl mezi volnou přírodní scenérií a krajinou komponovanou jako vedutu, čili pohled na města, ale i významné pamětihodnosti. A je to konec konců také kniha o kresbách, jak jinak. Ty jsou v případě sbírání Patrika Šimona dominantním materiálem. Autorem fundovaných textů o historii a vývoji umění krajiny 19. století je Adam Hnojil, přední odborník na problematiku umění dlouhého století a také spolupracovník Sbírky Patrika Šimona.

Václav Alois Berger (1783 – 1824) podle Antonína Pucherny (1776? – 1852), Pohled do parku ve Vlašimi, 1802, kolorovaný lept, papír

Putovní projekt začíná v Oblastní galerii umění v Jihlavě, kde právě probíhá premiéra výstavy a poté se přesouvá do Alšovy Jihočeské galerie v Českých Budějovicích. V příštím roce se v obměněné repríze představí v Muzeu hlavního města Prahy, kde budou mít hlavní slovo pragensie, čili veduty Prahy a v Litoměřicích, kde ji zas doplní soubor Doerelových obrázků severočeských hradů a zámků.

Thomas Ender (1793 – 1875), Pohled na krajinu v Meranu, (kolem 1843), akvarel, papír

Jak sám Patrik Šimon říká: „ Krajina je patrně nejrespektovanějším projevem doby 19. století. Stala se otiskem snah a cílů mnoha umělců, ať už průkopníků topografické veduty, kteří definovali základní principy zobrazení měst i architektonických památek, nebo malířů objevujících romantické meandry mysli proměněné v perspektivu a hloubku krajinných dekorů.“

Vincenc Morstadt (1802 – 1875), Staroměstské náměstí s Týnským chrámem, před 1835, tuš, sépie, papír

Tři kapitoly ukazují téma volné krajiny, od níž se postupně dostáváme k pohledům na rozmanité české hrady, zámky, lázně a města v symbolicky vrcholící vedutě Prahy. Vedle notoricky známých grafických pohledů jsou představena špičková díla zakladatelů české krajinářské školy v čele s Antonínem Balzerem, Karlem Postlem, Antonínem Puchernou či Antonínem Mánesem. Mezi vrcholné ukázky lze počítat originály kreseb a grafických listů Vincence Morstadta. Samotná publikace ve velkorysém podélném formátu poprvé barevně reprodukuje cykly známých alb, které mají pro české krajinářství až ikonický charakter. Podobně jako umělci působící v Čechách reflektuje kniha i díla rakouských a německých malířů, ať už bezprostředně spjatých s česko-německým prostředím (např. Ernst Weichert), tak těch, kteří zanechali své stopy provenienčně nebo přímo vlastním dílem u nás (např. Thomas Ender| či Jakob Alt). Výstava v Jihlavě potrvá do 28. dubna 2013.

KDE: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Komenského 10, 586 01 Jihlava
KDY: 7. února – 28. dubna 2013
OTEVÍRACÍ DOBA: otevřeno denně mimo pondělí 09.00–17.00 hodin


Zvětšit mapu