Jeden svět nestačí

2095

Clam-Gallasův palác sloužil po celé 19. století jako dům, kde vystavovala Krasoumná jednota. V tomto domě dokonce bydlel dvorní malíř knížecí famílie Clam-Gallasů Josef Quaisser. Nyní je péčí Archivu hl.m. Prahy a soukromé sbírky Patrika Šimona dočasným útočištěm vybraných pokladů malířství a sochařství 19. století z jeho soukromé sbírky.

Cílem výstavy je ukázat na ploše stovky výjimečných uměleckých děl proměny jedné epochy na pozadí umělecké kultury, která nefungovala izolovaně. Nebylo tomu tak ani v prostoru 19. století s mnoho-národnostním potenciálem. Proto vedle známých jmen českého umění od generace zakladatelů jako byli Josef Bergler, Antonín Machek, Antonín Mánes, František Tkadlík, Josef Führich, Josef Mánes, Josef Navrátil, Karel Purkyně po umělce působící v závěru století jako Vojtěch Hynais, Max Pirner nebo Josef Václav Myslbek defilují pro českého diváka méně frekventované osobnosti rakouské a německé malby, zastoupené na výstavě Augustem Georgem Friedrichem Lucasem, Carlem von Blaas, Leopoldem Ernstem, Alexandrem Clarotem, Josefem Zumsandem, Moritzem Schwindem, Thomasem Enderem aj. Potkávali se zcela sebevědomě na někdejších výročních výstavách v evropských metropolích a pak zůstali na dlouhá léta zapomenuti. Vyzdviženi z hlubin času představují hodnoty často překvapivě obohacující náš nynější obzor o rozmanité a stylově různorodé umění, které nemělo jediný styl a formu a k jehož charakteristice používáme jen časové vymezení tzv. dlouhého století.

Jeden svět nestačí poskytuje otevřený prostor k zamyšlení nad tím, zda nejsme ochuzeni o určité kvality obrazů a kreseb, jež skrývají také depozitáře veřejných institucí a které je nutno se stále zvětšujícími se nároky na současný pohled na umění vstřícně zpřístupňovat, protože přísně národní model umění už v dnešním světě neobstojí. Soukromá sbírka přistupuje k tématu s rizikem individuálního vkusu, přesto s důstojnou pokorou k úžasným možnostem, jež téma skýtá, a právě díky svým limitům ponechává divákům příležitost k zamyšlení, zda náš svět, který nám už z mnoha důvodů přestává stačit, se podvědomě neuchyluje k hájemství ticha, soustředění a krásy ukryté v klenotech uměleckých děl, kde už čas ani neexistuje. Jeden svět nestačí na půdorysu sedmi výstavních kapitol ukazuje, že jednota je možná a uskutečnitelná jen v různosti. Příběh začíná dílem Angeliky Kauffmanové, její Erató, monumentálním plátnem, které uvádí kapitolu osvícenství vedle několika obrazů Ludvíka Kohla. V dalším sále nás překvapí umění Nazarénů včele s Františkem Tkadlíkem a Josefem Führichem. Nechybí ani nedávno získaný Carl von Blaas, který může směle soupeřit s Tkadlíkovými anděly.

Velký zrcadlový sál je věnovaný portrétu. Zvláště pak rakouskému Alexandru Clarotovi, mnoha špičkovým miniaturistům a jednu stěnu zdobí hned trojice mimořádných moderně pojatých figur Josefa Navrátila, který byl obdivovatelem tanečnice Laury Schubertové a operní divy Henrietty Grosserové, kterou obdivoval v její roli Normy ve Stavovském divadle.

Odtud už vede cesta do sálu s historickými žánry. Nechybí klíčové dílo Christiana Rubena Ave Maria ani obraz Dalibora v žaláři od Františka Čermáka.

Další dva sály jsou věnovány krajině. Setkáme se zde s díly Josefa Mánesa, Karla Postla, Antonína Karla Balzera, ale i Thomase Endera a obrázky Charlotty a Augusta Piepenhagenových včetně jejich přítele Josefa Navrátila. Posléze nás zaujme virtuozní sepií Vincenc Morstadt, italské obrazy Beneše Knüpfera a francouzský Barbizon Zdenky Braunerové.

Zadní trakt je věnován špičkovým kresbám, ale také dílům Vojtěcha Hynaise, Gabriela Maxe, Maxe Pirnera, Antonína Chittussiho a Luďka Marolda.

Skvostná jména ukazují, že s pomocí soukromé sbírky se dá podobně jako v kostkách stavebnice provést a uspořádat něco jako demontáž zažitých klišé. Používáte sice umělecká díla jako slova, ale pomocí neobvyklých kombinací utváříte nový jazyk anebo odhalujete závratnost dávných sdělení uměleckých výkonů, jež by zůstaly nevlídností osudu nemilosrdně zapomenuty.

Clam-Gallasův palác, Husova 20, Praha 1. Otevřeno denně mimo pondělí 10.00 – 18.00 hodin
od 18. dubna do 31. července 2014.

Součástí výstavy jsou komentované prohlídky se sběratelem Patrikem Šimonem vždy od 17.00 hodin 13.5, 5.6. a 19.6.

K výstavě byla vydána 4 kg vážící publikace obsahující 650 reprodukcí a encyklopedicky zpracovávající umění 19. století ve světle sbírky Patrika Šimona. Knihu lze zakoupit za zvýhodněnou cenu v Galerii Marold.