Bohém Antonín Balzer

4848

Rytecký rod Balzerů byl typickým rodinným dílenským seskupením, s nímž se v dějinách umění setkáváme často zejména v baroku. Z rodinné tradice dobrého řemeslného průměru vystoupily zejména dvě výjimečné osobnosti.

První z nich je Jan Jiří Balzer st. (1738 – 1799). Byl žákem proslulého německého rytce Michaela Jindřicha Rentze (1698 – 1758). Po studiích působil ve službách velkého milovníka umění hraběte Šporka na panstvích v Kuksu a v Lysé nad Labem. V roce 1790 si koupil v Jezuitské ulici (dnešní Karlově) v Praze dům zvaný U zlatého koníčka. Zřídil si tam obchod s rytinami. Ryteckou dílnu měl v Týnském dvoře, tam mimo jiné vzniklo okolo 200 rytin podle obrazů Balzerova přítele Norberta Grunda (1717 – 1767). Balzer měl dva syny: Jana Karla a Antonína.

Anton Balzer, Die Mühle am Schaafsbachfalle im Thale Hintersee, 1803

Antonín Balzer (1771 – 1807) žil poměrně krátce a skonal nečekaně, podobně jako jiný velikán 19. století – Karel Hynek Mácha. Balzer zemřel náhle na následky nočního pádu ze schodů v prosinci roku 1807. Už tento zvláštní způsob smrti mnoho napovídá. Antonín zřejmě nebyl tím klidným, usedlým a bezúhonným měšťanem jako jeho otec. Patřil k veselým kumpánům, nebál se rvaček, soubojů a bujarých nočních pitek, z nichž se mu jedna stala osudnou až k smrti.

Anton Balzer, Der Eingang in den grossen Wasser Fall in Adersbach, 1794

Po svém školení v otcově dílně odešel na studia do Drážďan a do Vídně. Po absolvování škol je Balzer bezpečně technicky vyzbrojen na dráhu reprodukčního rytce. Jeho zájem je však už obrácen zcela jiným směrem. Práce podle cizích předloh chápe jako etudy. Těžiště jeho úsilí se tedy obrací ke krajině, k živému přírodnímu modelu.

Anton Balzer, Der sogenannte Zucker Hut in Adersbach, 1794

Roku 1792 vydal soubor rytin s Krkonošskými a Adršpašskými motivy. V Krkonošském cyklu vypracoval Balzer do značné dokonalosti svůj způsob kreslení stromových korun, velmi malebný a dekorativní, který je bezpečným poznávacím znamením jeho prací. Dalším jeho významným dílem je bravurně podaný cyklus krajinných pohledů ze Solnohradska z let 1802 – 1804.

Jméno Antonína Balzera nemůže být nikdy opomenuto v souvislosti s počátky volné krajinomalby a se vznikem nového přístupu k výtvarnému zobrazení, který poznamenal díla nejvýznačnějších malířů a kreslířů našeho 19. století.

Na českém aukčním trhu se díla tohoto autora takřka nevyskytují. Před lety se nabízely v aukci Dorothea pouhé dva grafické listy Z Adršpachu a Vodopád v Krkonoších.

Použitá literatura: Dr. Libuše Brožková – katalog výstavy Jan a Antonín Balzer (NG, 1968)