Nabídněte Váš obraz do naší galerie nebo online aukce s ohodnocením zdarma

Zde najdete výpis umělců o které máme v naší galerii převážně zájem k prodeji v naší galerii, nebo v naší online aukci obrazů. Výpis umělců zobrazíte kliknutím na tlačítko vpravo.

JAKÉ UMĚLCE VYKUPUJEME?

Mařák Julius Edvard (1832 – 1899)

Narodil se v Litomyšli, kde ho se základy malířství seznámil A. Dvořák a s hudbou učitel mladého B. Smetany, J. Chmelík. V letech 1852-1853 byl zapsán v krajinářské škole M. Haushofera, od podzimu roku 1853 se soukromě školil u L. Rottmanna a E. Schleicha v Mnichově, který opustil roku 1855.

Bárta Josef (1864 – 1919)

Na pražskou Akademii vstoupil zprvu k prof. Pirnerovi, avšak v letech 1896-1898 přestoupil k prof. Mařákovi. Od realistického plenérového krajinářství dospěl krátce po roce 1900 ke krotce impresionistické skvrně a dařily se mu zejména menší krajinářské formáty.

Bašek Josef (1868 – 1917)

Krajinář, spolužák Františka Kavána z hradeckého gymnázia, do r. 1893 žák Mařákův. Vystavoval ve Vídni ve spolku Dürer (1905), v Secessi (1906). Zejména jeho zimní krajiny a nálady s nádechem lyrismu byly s oblibou vyhledávány a kritikou oceněny.

Brousil Josef Antonín (1871 – 1893)

Po studiu na Umělecko-průmyslové škole v Praze vstoupil r. 1888 na Akademii k prof. Pirnerovi a záhy přestoupil k prof. Mařákovi. Vliv Mařákovy školy se v jeho pracích projevil jemností tónu i barvy, s postřehnutelným nádechem melancholie, a to kupodivu i ve studijních ateliérových zátiších z r. 1889 známe výtečné zátiší s poleny.

Březina Václav (1862 – 1906)

Rodák z Pátku nad Ohří, studoval u Mařáka v letech 1887-1892, v polovině 90. let cestoval po Slovensku, následně spolupracoval se svým profesorem na vnitřní obrazové výzdobě nově budovaného Národního muzea v Praze.

Bubeníček Ota (1871 – 1962)

Rodák z Uhříněvsi u Prahy, zpočátku působil jako litograf v Haasově dílně, ale touha po umělecké volnosti ho zavedla v roce 1898 na Akademii k prof. Mařákovi.

Csordák Ludvík (1864 – 1937)

Ze Slovenska přišel studovat k Mařákovi r. 1889 a setrval až do r. 1895. S profesorem jej spojovala záliba v lesních interiérech, v parkových prospektech, břízách a borovicích, rovněž si oblíbil kresbu a zejména uhly se mu dosti dařily.

Dvořák Bohuslav (1867 – 1951)

Mezi sběrateli a milovníky Mařákovců známý jako „Baťka" Dvořák, zakládající člen SVU Mánes. Studoval u Mařáka v letech 1889-1897. Pro svého učitele, jemuž byly tehdy zadány nástěnné malby v pražském Národním muzeu, konal v přírodě studie památných míst v Čechách z doby mytické a královské.

Engelmüller Ferdinand (1867 – 1924)

Proslulý mistr pastelů patřil k nejdéle studujícím u prof. Mařáka. Zpočátku přijímal téměř rovnocenně příklad chittussiovské malby, což dokládá i prvně vystavovaný olej „Na mrtvém rameni Labe", vystavený r. 1891 na Jubilejní zemské výstavě.

Fiala Oskar (1860 – 1918)

Malíř a grafik, prošel Mařákovou speciálkou v r. 1897. Maloval obrazy a kresby v okolí Prahy, na Slovácku, v blízkosti řek; zpočátku to jsou chitfussovsko-kavánovké rovinaté horizonty, louky a stráně, později kolem roku 1900 pod vlivem secesního dekorativismu více komponuje a vytváří spíše líbivé scenérie.

Fürst Jindřich (1873 – 1943)

Všestranný pohotový malíř, mající svého času dobrý zvuk a také dobré zakázky. Vykonal řadu studijních cest nejen po Evropě (Anglie, Belgie), ale též do vzdálenějších zemí (Egypt).

Havelka Roman (1877 – 1952)

U Mařáka studoval od školního roku 1895-1896 a jednou z nejstarších dochovaných prací je téměř monochromní šedá plenérová studie říční krajiny, motiv spolužáka Otakara Lebedy („Na řece"). K Lebedovi pak odkazuje i další svěží obrázek z Budce u Prahy, datovaný rokem 1897 (NG), patrně práce z jarní exkurze.

Holub Josef (1870 – 1957)

Nejslavnější kralupský malíř a jeden z nejstarších Mařákových žáků zůstal jako snad opravdu jediný věren způsobu malby, jejž si osvojil především od Kavána.

Honsa Jan (1876 – 1937)

Rodák z Běstovic u Chocně, přišel do Prahy r. 1893 a studoval s velkou zodpovědností u prof. Mařáka do r. 1899, kdy začíná jeho tvorba výrazově kulminovat.

Kalvoda Alois (1875 – 1934)

Pocházel ze Slapanic u Brna a u Mařáka studoval pět let. Pozornost vzbudil již svým absolventským obrazem „Osiky u Velkých Němčic" (1897), ale známe i výjimečně zdařilé obrazy starší.

Kaván František (1866 – 1941)

Pocházel z Krkonoš a dostalo se mu mnoha životních zkušeností z drsné i krásné horské přírody. Je obdivuhodné, že již obrázky z doby před vstupem do Mařákovy speciálky udiví svou věrohodností a citovým obsahem.

Král Josef (1877 – 1914)

Patřil k posledním žákům Mařákovým a proslul zvláště náladovými obrazy mlžných večerů, chmurných přísvitů, atmosférických úkazů, a to zpravidla v přístavech a na nádražích.

Langer Karel (1878 – 1947)

U Mařáka studoval v letech 1897-1899 a po absolvování akademie odjel na delší dobu do Dubrovníku. Své vzdělání si doplnil ještě lekcemi u prof. Beneše Knupfera.

Lebeda Otakar (1877 – 1901)

K prof. Mařákovi nastoupil jako patnáctiletý a vzdělával se v jeho ateliéru pět let, třebaže vyspěl již během studií v mistra náladové krajinomalby. Nezanedbával kresbu, hodně vstřebával podněty svých spolužáků, zvláště Kavána a Slavíčka, ale především do úmoru maloval, zřejmě až fanaticky, soudě podle soupisu prací.

Lolek Stanislav (1873 – 1936)

S Juliem Mařákem jej spojovala nezměrná láska k lesu. Vystudoval také nejprve lesnické učiliště v Písku, dokonce praktikoval jako lesník a teprve roku 1895 se nechal zapsat na Akademii k Mařákovi.

Minařík Jan (1862 – 1937)

Pražský rodák, začal svá studia na Uměleckoprůmyslové škole, r. 1888 přestoupil na Akademii k Pirnerovi a roku následujícího k Mařákovi.

Nejedlý Karel (1873 – 1927)

Jmenovec slavnějšího Otakara Nejedlého a dokonce autor jeho podobizny tvořil v Praze na Královských Vinohradech. Studoval na pražské Akademii u profesora Sequense, Mařáka a Schikanedera v letech 1888-1894.

Novák Arno (1872 – 1914)

Student Uměleckoprůmyslové školy i Akademie u prof. Hynaise a Mařáka, absolvoval 1897. Vytvořil velký počet akvarelů a uhlokreseb, ve stopách školních exkurzí se vracíval častěji do Lochovic, kde maloval zvláště březiny a parková zákoutí, nejednou s figurální stafáží („Vzpomínka" - reprodukována v Obrázkové revui r. 1900).

Panuška Jaroslav (1872 – 1958)

Jeden z nejoriginálnějších zjevů Mařákovy školy, nejen malíř krajin, ale také pohádkových, fantastických a strašidelných výjevů, posléze i vizí z pravěkého života. Studia na Akademii začal u Pirnera (1889-1890) a pokračoval další léta u Mařáka, u něhož absolvoval r. 1898.

Pečinka František (1869 – 1917)

Novobydžovský rodák studoval u Mařáka v letech 1889-1892, od r. 1894 pak znovu krajinomalbu ve Vídni u Lichtenfelse. Se zálibou maloval otevřený kraj a vzdálené horizonty, byl krajinář s hlubokým smyslem pro náladu a barvitost.

Plaške Bedřich (1875 – 1952)

Představitel všeobecně výsostně vzdělaného člověka, dlouholetý komorní pěvec drážďanské opery, v sobě nosil více talentů, z nichž nakonec dominoval hudební.

Prokop Ferdinand (1880 – ?)

Roku 1899 na podzim byl zapsán k prof. Mařákovi, avšak nastoupil opožděně a slavného pedagoga i umělce již nezastihl (zemřel 8. října). Akademii absolvoval v r. 1903 u Ottenfelda. Kromě podobizen a krajin tvořil práce dekorativního rázu, například diplomy pro město Karlín.

Satra Augustin (1877 – 1909)

U Mařáka studoval v letech 1897-1899, posléze pobyl delší čas v Mnichově a na studijních cestách po Evropě. Oblíbil si moře, přístavy, a nakonec odjel do USA, kde v Clevelandu tragicky zahynul při pádu zdviže.

Slavíček Antonín (1870 – 1910)

Nejvýznamněji Mařákův žák, pražský rodák, se veřejnosti představil ještě před vstupem na Akademii, když pro Zlatou Prahu a Světozor pořídil kolekci stylizovaných krajinářských kreseb v liebscherovském aranžmá.

Ullmann Josef (1870 – 1922)

Pocházel z Plzeňska a malířství nezačal studovat v Praze, nýbrž hned v Mnichově, kam přišel roku 1894. Zprvu se vzdělával v soukromé škole prof. B. Schmiedta a prof. A. Finka, posléze na Akademii u prof. J. Hertericha.

Wolf Antonín Raimund (1865 – ?)

Jeden z prvních Mařákových žáků v Praze absolvoval roku 1891 a převzal, patrně bez výhrad, novoromantic-ký výtvarný názor velkého učitele. Miloval rovněž lesní zákoutí, s oblibou pracoval uhlem a snažil se o vystižení nálad krajiny.

O jaké další autory má naše galerie zájem?

FIEDLER Rudolf, FRIEDL František, HACKENSCHMIED Hanuš, CHARALAMBI Iljev, CHRESTOV Dimitrij, JAKESCH Jindřich, KÖPPL Josef, LINK František, MARTINKA Vojtěch, PODHRÁZSKÝ Bohumil, PODWISSOZKI Max von, TREFNÝ Jan, TRÖBER František, TSCHINKEL František, VOSÁTKA Vratislav.

ZAVŘÍT
Náhledy obrazů

Maximální velikost všech nahrávaných fotek je 5MB

Popis obrazu

Zde nám napište všechny dostupné informace k obrazu

Kontaktní údaje

Co nejdříve Vás budeme kontaktovat

Ověření proti spamu
captcha

Přepište kód na obrázku